Muzeum umění a designu Benešov založili v čase živého ruchu sametové revoluce roku 1990 Anna a Tomáš Fassatiovi. Dočasně pro něj našli střechu na potápějící se lodi Okresní kulturní správy. Když ta byla po roce zrušena, zburcovali českou a benešovskou kulturní veřejnost, která podpořila převzetí muzea (s tehdejším názvem "Galerie Benešov") městem. Z bojujících osobností byla sestavena muzejní rada, která podporovala rozvoj muzea po celé další období. Za podmínek, které byly mimořádně skromné finančně, prostorově i personálně se podařilo vybudovat sbírkotvorný vědecký ústav, který po dvaceti létech podle slov odborníků výrazně překročil regionální význam. Podrobně o tom pojednává obsáhlá publikace zveřejněná v části "Dějiny".
Historický ústav AV ČR, Bibliografie dějin českých zemí (authorities) https://biblio.hiu.cas.cz/records/5c1073af-879b-46c7-97c5-e58ee5aef5bb
Slavíček, Lubomír (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008). Praha, Academia 2016.
Třeštík, Michael: Kdo je kdo v české společnosti. Pět tisíc osobností současnosti. Praha, 2005
ABART, databáze výtvarného umění https://cs.isabart.org/person/13591/textauthor/ https://cs.isabart.org/person/126587
CS WIKIPEDIA https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Fassati https://cs.wikipedia.org/wiki/Anna_Fassatiov%C3%A1
Osobností zakladatele muzea se nejdříve zabývaly různé tématické diplomní práce o umění nebo muzeologii. Po roce 2000 pak byla zadána jednomu z diplomantů Slezské univerzity v Opavě životopisná studie věnující se Tomáši Fassatimu. Přikročil k ní velmi pečlivě a formou studia dokumentů, rozhovory s pamětníky a rozhovorem s T. Fassatim shromáždil materiál, který byl základem nejen pro diplomní práci, ale také následnou rozšířenou verzi textu, která byla vydána roku 2016 jako kniha a je zde ke stažení ve formátu PdF.
Rokem 2017 byla přerušena celá řada smysluplných projektů, které stojí za to stručně připomenout. Jde také o řadu připravených darů do sbírky muzea, které se dárci rozhodli věnovat do jiných sbírek. DALŠÍ PŘERUŠENÉ PROJEKTY NAJDETE DOLE NA STRÁNCE "ZAKLADATELÉ".
Cenu založilo muzeum společně s architektem Tomášem Novotným, protože slavný architekt se narodil v Benešově. Vždy po několika letech byli oceňováni investoři nových architektonicky kvalitních staveb Benešovska.
Po více let se v Benešově ve spolupráci se známými českými autory konala sochařská sympozia, která koncepčně obohatila městský prostor o řadu plastik. Od roku 2017 měla navázat tvorba jiného typu. Nejprve společensky potřebná sociální reklama, která podobně jako plastika funguje ve veřejném prostoru.
V samotném Benešově existují expozice designu motorek a železnice, v okolí pak skla a aut. Začalo jednání o jejich propagačním a návštěvnickém propojení, které mělo mít i digitální podobu. Nedaleko expozice železnice byl předpoklad zisku nového objektu pro další stálou muzejní expozici a okolí muzea na Malém náměstí měla pak doplnit instalace...
Ve spolupráci se Studiem Olgoj Chorchoj byla připravována nová stálá expozice z bohatých muzejních sbírek designu. Jedna část měla mít kapacitní podobu tzv. otevřeného depozitáře, jiná měla využít technicky atraktivní prostor bývalé kotelny protiatomového krytu s možnou návazností prohlídek tohoto magického prostoru.
Se specializovaným pražským centrem, které se zabývá videohrami, byla sjednána každoroční akce, která by podnítila rozlišování her obsahově a formálně kvalitních, neboť jsou ve světové záplavě této produkce stále vzácné..
Ve sbírce grafického designu vytvářelo muzeum kolekci biblí. Vedle typograficky zajímavých starých tisků byl kladen důraz na ilustrované bible, z nichž část byla trvale vystavena v kostele sv. Anny piaristické koleje. V tomto objektu byla připravována instalace atraktivních ilustrací Salvadora Dalí.
Cena začala být udělována již v 90. létech. Vybraný autor získal úhradu cesty do některého z evropských center umění a možnost uspořádat autorskou výstavu v muzeu umění. A že bylo komu udělovat potvrzuje řada úspěšných umělců, kteří se dostali na pražské umělecké akademie. Připomeňme např. keramika Vacha, architektku Zimandlovou, malíře Doseděla...
Není příliš známo, že i fotografickou techniku navrhovali slavní designéři. Tato sbírková kolekce patřila v muzeu k nejcennějším. V roce 2016 byla zpracován koncept stálé expozice, která měla obsahovat dvě interaktivní části - malé studio reklamní fotografie a fotochemickou laboratoř, která by přiblížila dnes již opuštěnou techniku.
Podle vzoru jiných měst mělo muzeum od soukromého sponzora připraveno staré levné piano k umístění do veřejného prostoru. Zvažoval se radniční průchod, železniční stanice nebo předsálí Městské knihovny. Hudba se však v Benešově už nestačila rozeznít.
Bezplatný vstup byl zaveden v Benešově na samém počátku historie muzea jako pevná součást filosofie činnosti. Vstupné má smysl vybírat jen ve velkých muzeích v případě, že investují vyšší částky do atraktivních akcí. Ostatní muzea mají preferovat především vzdělávací efekt. V mnoha zemích ale bezplatné vstupy existují i u velkých nesoukromých institucí jako vyjádření státní kulturní politiky (USA, Velká Británie, Tchaj-wan ad.). V ČR s tímto trendem přišla jako s velkou novinkou Moravská galerie po roce 2010, kdy jako součást své reklamy programově odmítla respektovat prvenství Benešova. Jakoby tušila, že místní politici bezplatné vstupné po mnoha létech svévolně zruší.
V roce 2020 pod tlakem světového dění připravila Galerie Rudolfinum ukázkovou výstavu "ODPOJENO" jako reakci na přehnané plýtvání finančních ad. prostředků při přípravách grandiózních uměleckých projektů. Patřila k tomu i manifestační doprava grafik na jízdním kole. Vtipem je, že Muzeum umění Benešov takovou praxi užívalo dlouhodobě, jednak z nutnosti, jednak z přesvědčení. Typickou ukázkou byla doprava deseti nerámovaných obrazů cyklu "Svatý Václav a ti druzí" D. Sadovské, nositelky slovenské Ceny O. Čepana. Zajistil ji v jedné osobě ředitel muzea vlakem z Bratislavy do Benešova. Velká instituce si z toho udělala pomocí PR obrovskou reklamu, malá při tom naopak musela snášet hloupé poznámky nekvalifikovaných úředníků o nehospodárnosti činnosti muzea při nákupech sbírkových předmětů. Když pak po čtvrtstoletí činnosti zřizovatel oznámil, že muzeum může pořídit malý dodávkový automobil, protože přeprava designu hromadnou dopravou už narážela na problémy, došlo na radnici k politickému převratu a auto nakonec nebylo pořízeno.
Příprava vydání knih je mnohdy dlouhodobá, protože souvisí s postupným výzkumem, na který v malém muzeu při běžném provozu zbývá někdy málo času. Proto finalizace publikací bývá dlouho toužebným završením mnohaleté práce a současně i nezbytným hospodárným využitím vložené energie. V muzeu nebyly vinu politické svévole vydány mj. tyto publikace:
ANNA FASSATIOVÁ: ŽIVOT A DÍLO JANA HEJTMÁNKA
Monografie věnovaná jednomu z nejvýznamnějších benešovských výtvarníků, který se zabýval grafikou, typografií a knižní úpravou. Jeho dílo se opíralo u hlubší filosofii.
ANNA FASSATIOVÁ: VÝTVARNÍCI BENEŠOVSKA
Dlouholetý výzkum provázený všestrannou dokumentací a akviziční činností směřoval k první souborné publikaci o umění regionu od 19. století po současnost. Materiál pro knihu měl připraveno více než stovku medailonků autorů, kteří se na Benešovsku narodili nebo zde působili.
TOMÁŠ FASSATI: BENEŠOVSKÁ ARCHITEKTURA
Jedna z knih série vydávaných k benešovské historii připravená ve spolupráci s fotografem J. Pelíškem.
OSOBNOSTI BENEŠOVSKA MINULOSTI A SOUČASNOSTI
Kolektivní dílo podnícené konferencí o osobnostech regionu, která se konala pro roce 2000 v Městské knihovně Benešov.
OBRÁZKOVÁ UČEBNICE DRUHÉ GRAMOTNOSTI PRO DĚTI
Dětská varianta učebnic, které vydalo muzeum v minulosti doplněná o didaktiku propojení podpory rozvoje čtenářské a vyšší vizuální gramotnosti na základních školách.
BENEŠOVSKÁ SBÍRKA FOTOGRAFIE
V Benešově je jedna z několika uznávaných českých sbírek fotografe, proto člen muzejní rady, historik umění PhDr. Jan Kříž doporučil vydání jejího katalogu pro širší propagaci muzea.
ALBUM FOTOGRAFIÍ STARÉHO BENEŠOVA
Kniha mapující vzhled města v prvé polovině 20. století před obdobím velkého bourání objektů centrální části.
Městská výstavní síň byla projektována jako tradiční protipól muzea umění, tedy kunsthalle. Doplatila však na neustálé odkládání řady drobných investic směřujících k jejímu dokončení. Svého času jí hrozilo i zrušení, ale vše pak skončilo zastupiteli mediálně kritizovaným kompromisem - byla zmenšena na úkor veřejných záchodků. Nedobrým kompromisem byla i skutečnost, že nebyla spravována nezávisle, jak to vyžaduje ověřená světová praxe, ale byla svěřena do péče muzea umění. To pro ni v roce 2016 připravilo dokončení stěny uzavírající výstavní prostor pro nezbytnou bezpečnost exponátů. Na fasádu domu byl také navržen informační nápis. Nic z toho však již nemohlo být realizováno.
Postupně uvedeme pět příkladů z řady záměrů darovat do sbírky benešovského muzea umění kolekce hodnotné tvorby včetně dvou pozůstalostí.